




Centrem Mikroregionu Lipensko je Lipník nad Bečvou. Toto město je také pověřeným úřadem III. stupně pro obce z mikroregionu, který se z 90 % kryje se spádovým územím pověřeného úřadu. Město leží na dohled hradu Helfštýna v rovině Moravské brány, kudy protéká řeka Bečva. Rozkládá se v nadmořské výšce od 228 do 294 metrů, z jedné strany ho lemují Hostýnské vrchy, ze strany druhé vrchy Oderské. Je to starobylé město s prostorným náměstím ve tvaru písmene L a velmi zajímavým souborem pamětihodností. Od roku 1989 je Lipník nad Bečvou městskou památkovou rezervací s více než stovkou památkově chráněných objektů.
Jako osada vznikl Lipník nad Bečvou již v raném středověku, na obchodní stezce, která procházela úvalem řeky Bečvy od jihozápadu k severovýchodu, přes Moravskou bránu do Slezska. První písemná zmínka o Lipníku nad Bečvou pochází z roku 1238, samotné město je však nepochybně starší. Jeho předchůdcem byla původní, snad trhová osada poblíž dnešního farního kostela sv. Jakuba Většího, ke které bylo později připojeno nově založené sídliště městského typu s poměrně velkým čtvercovým náměstím.
Městem se stal nejpravděpodobněji kolem roku 1260 za krále Přemysla Otakara II., který si jej zvolil jako opěrný bod tohoto kraje. Lipník byl tehdy majetkem královského maršálka Bohuše z Holštýna, zakladatele rodu pánů z Drahotuš, který zřejmě toto území dostal jako výsluhu za vzorné služby králi. Někdy kolem roku 1312 se panství protiprávně zmocnil Friduš z Linavy a vystavěl hrad Helfštýn a tak jsou od počátku 14. století dějiny města velmi úzce spjaty s historií helfštýnského panství. Listina z roku 1349 pak dokládá Lipník jako město již bohaté a stabilizované, s vlastní pečetí. Koncem 14. století další z majitelů města, pánové z Kravař, udělili městu privilegia, která umožnila jeho další hospodářský rozkvět. Jednalo se zejména o udělení odúmrti, osvobození od roboty a darování pozemků. V té době Lipník také získal právo várečné.
Nejlépe se místním dařilo od poslední čtvrtiny 15. století a v 16. století za vlády Perštejnů, kteří město obohatili o zdokonalené opevnění, školu, sbor jednoty bratrské, vyrostlo zde mnoho obytných domů a židovská čtvrť a vedlo se i řemeslníkům a obchodníkům. Pro vysoké dluhy museli Perštejnové své panství v roce 1553 prodat Půtovi z Ludanic, dalšími majiteli byli Petr Vok z Rožmberka, Hynek starší Bruntálský z Vrbna a jeho syn Jiří Bruntálský z Vrbna. Ten se účastnil stavovského povstání a tak panství získal v roce 1622 jako konfiskát kardinál František Ditrichštejn.
Do začátku třicetileté války bylo město bohaté a prosperující, třicetiletá válka však pro město znamenala katastrofu, nejen že obyvatelům způsobila velké škody, ale výrazně také snížila počet obyvatel. Přírůstek domů na předměstích začal až v poslední třetině 18. století, kdy jej podpořila stavba císařské silnice na Nový Jičín a Těšín. K velkému rozvoji řemesel, povoznictví a velkých trhů došlo v souvislosti se stavbou Severní dráhy, která v roce 1842 dospěla z Vídně a Přerova do Lipníku, který byl plných pět let koncovou stanicí. Město zůstalo obchodně významné i poté, co se trať rozšířila o spojení na Hranice a Ostravu.
Posledním držitelem Lipníka byl František Josef z Ditrichštejna, za něj byl zrušen svazek poddanský a obec se stala svobodnou. První volby se konaly v roce 1850. Správa obce byla v německých rukou a úřadovalo se německy. Prvním českým starostou se stal v roce 1918 Václav Vítek.
Radnice má podobu klasicistní přestavby z let 1851 – 52 . Na náměstí je barokní morový sloup z roku 1694 a dvě kašny – se sochou sv. Floriána z roku 1700 a s plastikou Jana Nepomuckého z roku 1859. Zachovala se velká část původního opevnění včetně sedmi bašt. Součástí historického centra je kostel sv. Jakuba Většího, zřejmě původně románský, v 18. století zbarokizován. V jeho sousedství se nachází unikátní renesanční zvonice z roku 1609, která je typickým symbolem města.
Kromě centra je součástí památkové rezervace zámek a piaristický areál. Pozdně renesanční zámek z let 1596 – 1609 byl naposledy přestavěn ve stylu pozdního klasicismu, obklopen je zahradou, upravenou v 19. století v anglickém stylu. V roce 2006 byla zrekonstruována a zpřístupněna unikátní střešní zahrada na střeše bývalé zámecké konírny. Po rekonstrukci je její vzhled velmi podobný tomu, jak vypadala na začátku 20. století, včetně 2 palem, fontánky a květinových záhonů.
Kostel sv. Františka Serafinského v jeho sousedství byl původně kostelem bratrským z roku 1593, po příchodu piaristů byl na konci 17. století přestavěn barokně. Piaristická kolej z let 1660–70 patří k nejvýznamnějším památkám svého druhu na Moravě. Dokladem rozsáhlého židovského osídlení je synagoga, vystavěná ve 2. nebo 3. desetiletí 16. století, tedy nejstarší na Moravě (nyní modlitebna Církve československé husitské), a také dva židovské hřbitovy.
Turistické informační centrum pořádá od začátku května do konce září prohlídky města s průvodcem. Návštěvníci prohlídek uvidí nejvýznamnější památky a seznámí se s historií města.
starosta
+420 725 736 788
prikryl@mesto-lipnik.cz
místostarosta
+420 776 039 388
vlcek@mesto-lipnik.cz
+420 581 722 111
e-podatelna@mesto-lipnik.cz