Kladníky

Základní informace

Na pokraji záhorského kraje se ve vzdálenosti šest kilometrů jihovýchodně od Lipníka nad Bečvou v nadmořské výšce 346 metrů nachází obec Kladníky. Velikost katastru je 364 ha, k obci patří dvůr Vidláč a samota Větřák. Žije zde 146 obyvatel. Vesnicí protéká potok Šišemka, donedávna nazývaný Lhotským potokem.

Historie

O Kladníkách se poprvé dozvídáme ze zápisu v zemských deskách z roku 1371, kdy markrabí Jan dal bratrům Oldřichovi, Damiánovi a Štěpánovi z Kladník a jejich mužským potomkům tvrz v Kladníkách, poplužní lán s lesem a vším příslušenstvím. V té době zde byla lesnatá oblast, kde se hodně těžilo dřevo a odtud pochází i název obce. Místní jméno Kladníky znamená ves kladníků, ledy lidí, kteří rubali klády.

V průběhu 14. a 15. století Kladníky vystřídaly řadu majitelů, v 16. století pak Bernard mladší ze Žerotína a na Dřevohosticích, jeho bratr Vilém, Bartoloměj Vanecký z Jemničky či Václav Mol z Modřenic. Další majitel Karel ze Žerotína o svůj majetek přichází kvůli vzpouře roku 1620 a Kladníky jsou prodány nejvyššímu kancléři království českého Václavovi z Lobkovic.

V roce 1650 přešly Kladníky do vlastnictví moravského zemského hejtmana Jana z Rotalu, který les přidal k bystřickému statku. Za třicetileté války zanikla zdejší tvrz. Místní obyvatelé měli značné robotní povinnosti a kromě toho museli také vykonávat hlídky v zámku v Bystřici pod Hostýnem. V roce 1862 došlo k vyrovnání se statkem bystřickým, tehdy se obci dostalo 15 a půl hektaru pozemků. V roce 1900 byla postavena silnice z Kladník do Hlinska a na přelomu století začíná v obci ožívat spolková činnost, která pokračuje i v období mezi světovými válkami.

Na Moravě byly již od 14. století velmi rozšířeny větrné mlýny, zejména v oblasti moravské brány, kde jich byly stovky. Donedávna stál na rozcestí u Kladník větrný mlýn, ojedinělá technická památka o rozměrech 5,7 x 5,7 metrů a výšce 10 metrů, pocházející z roku 1829. Postavil ho mlynář František Skopal ze Soběchleb. V držení mlýna se do roku 1959 vystřídalo celkem 15 majitelů. Od roku 1909 se stal mlýn majetkem Eduarda a Otylie Honových. Honovi pocházeli ze Slezska. Jejich syn František, narozený v roce 1901, převzal mlýn v roce 1931. V roce 1983 bylo zařízení tohoto mlýna převezeno do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde je součástí skanzenu. Samotný mlýn byl zničen na jaře 2008.

Památky a zajímavosti

• socha sv. Antonína, u kaple
• socha sv. Panny Marie Hostýnské, u větrného mlýna
• socha sv. Josefa Pěstouna, u kaple
• socha sv. Ježíše Krista při výjezdu z obce směrem k Hlinsku
• kaple Navštívení P. Marie z roku 1924 s pamětní deskou padlých z 1. světové války místo původní zvonice z roku 1848
• socha sv. Jana Nepomuckého, při výjezdu z obce směrem ke Lhotě
• dřevěný kříž s malovaným korpusem Ježíše Krista, při výjezdu z obce směrem na Bezuchov

Život obce

V místním kulturním domě bývají pořádány plesy, zábavy a tzv. srpnová noc, obnoveny jsou i tradice masopustní. Dále se v obci konají loučení s prázdninami, sportovní odpoledne, drakiáda. V obci je také fotbalové hřiště, které slouží spíše amatérským hráčům pro občasné sportování. Okolím obce prochází cyklotrasa č. 6035. Hody jsou na Cyrila a Metoděje v červenci. V obci je aktivní Sbor dobrovolných hasičů.